Černovírský kostel

Sbor Prokopa Holého nalezneme na Frajtově náměstí. Nese jméno po vojenském veliteli husitských vojsk. Díky misijní práci kněze a pozdějšího biskupa  Josefa Rostislava Stejskala vzniklo v Černovíře živé duchovní centrum, kam přináleželi i věřící z Lazců a Klášterního Hradiska. Místnímu výboru věřících se podařilo postavit sbor, který se však nikdy nestal modlitebnou samostatné náboženské obce, ale byl dceřiným kostelíkem Husova sboru ve městě. Základní kámen byl položen 21. srpna 1938 a celá stavba byla svěřena osvědčenému architektu Janu Komrskovi. Sbor byl otevřen za účasti biskupů Stejskala a Stibora dne 12. května 1940. Uvnitř nalezneme výzdobu akad. sochaře Vladimíra Navrátila z Velkého Újezdu. Za stolem Páně na stěně dominuje reliéfní socha Krista – rozsévače. Po stranách pak jsou vyvedeny od téhož autora sochy dvou dvojic z českých křesťanských dějin. Bratři ze Soluně Cyril a Metoděj a Jan Hus s Prokopem Holým. Kostelní loď má výšku 5 metrů a věž s hodinami 11,5 metru.

Budova černovírského kostelíka byla značně poškozena povodní v létě roku 1997. Povodeň však napáchala kromě škod materiálních ještě větší škody pastorační, neboť po dvouleté nucené odstávce a přerušení bohoslužebného provozu se nepodařilo bohoslužebnou činnost naplno obnovit. V současné době se konají bohoslužby či pobožnosti v Černovíře pouze příležitostně. Naposledy Sbor Prokopa Holého ožil a dal vzpomenout na časy zašlé slávy při pouti na sv. Václava dne 28.9.2011, kdy se sešli a sjeli věřící z širšího okolí k bohoslužbě, kterou konala  biskupka Jana Šilerová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *